Hledám

hnojivo

obsahující

prvek

Na výživu

plodiny

Hledat
  • Draslík (K)
    1939.102
    K
  • Iontová forma
  • Anion/Kation
    K+
  • Pro plody
  • Zdroj: vnitrozemské moře
  • 15mm kolem kořene pro dostupnost

Draslík

(K)

Draslík je jedním z hlavních prvků pro plodiny. Je přirozeně přítomen ve většině hornin a půd, ale aby ho rostliny mohly přijímat, musí být rozpustný ve vodě. Vyvinul se v usazeninách starověkých moří a do půdy jej lze dodávat jen ve formě solí; draslík je nutný pro ukládání živin plodinami v plodech nebo v kořenech okopanin. Draselné hnojivo kombinuje draslík z organické půdní hmoty a ze skalního podloží. Výsledkem je zásobárna minerálů v hlíně, která postupně zásobuje půdní roztok pode potřeby a absorpce.
K
Rostlina
Rostlina
Půda
Půda
Plodiny
Plodiny
Původ
Původ
Klíče
Klíče
VÝZNAM PRO ŽIVOT ROSTLIN
Draslík je jeden ze tří hlavních prvků důležitých pro plodiny. Podílí se na funkci listových průduchů, a tím snižuje transpiraci rostlin a zvyšuje jejich odolnosti proti suchu. Reguluje mimobuněčnou výměnu a podporuje tvorbu uhlovodanů v listu. Podporuje také jejich migraci k zásobním orgánům (hlízy, kořeny a plody). Draslík posiluje buněčné stěny, zvyšuje odolnost rostlin proti nemocem a napadení parazity.
MECHANISMY ABSORPCE
Draslík je celkem snadno absorbován kořeny ve formě rozpustných iontů v půdním roztoku. čím větší transpirace rostliny, tím vyšší aspirace vody a absorpce draslíku, v poměru k jeho koncentraci v půdním roztoku. I v rostlině je draslík mezi buňkami velmi mobilní.
INTERAKCE, SPECIFIČNOST
Protože rostliny spotřebovávají draslík bez regulace, na konci cyklu je nadměrné množství vylučováno kořeny.
Rozpustný draslík v půdním roztoku se doplňuje z huminového komplexu. Jeho doplňování závisí na vlhkostních podmínkách v půdě (vlhká a suchá fáze) a sezónním klimatu. Protože draslík je rozpustný ve vodě, jeho dostupnost je ihned ovlivněna suchem a naopak nadbytek vody jej velmi rychle vyplavuje.
GRAF CYKLU

1. Recyklace živin obsažených v organické hmotě všeho druhu: zvířecí výkaly, zbytky plodin (stébla, nadzemní části rostlin, zelené listy...) a další organické vedlejší produkty lidské činnosti, jsou významným zdrojem hnojení půdy.

. Draslík je těžen v dolech hlavně jako směs sodných, draselných a někdy hořečnatých solí. Prochází čištěním a výrobou draselných hnojiv pro použití v zemědělství.

3. Draslík vzniká v půdě v minerální formě kationtu K+. Může být vázán v krystalické struktuře půdy, adsorbován na povrchu jílovitých minerálů a může se rozpouštět v půdní vodě.

4. Vyplavování rozpustného draslíku přítomného v půdní vodě (odvod nadměrným množstvím půdní vody) je významné hlavně v písečných půdách s nízkou CEC.

5. Vyplavování draslíku z půdy se také odehrává při splachu (svažité půdy) a půdní erozi (draslík vázaný na pevné částice).

6. Kořenová absorpce rostlinami převážně využívá draslík ve formě K+ rozpuštěný v půdním roztoku.

UKAZATEL
Analýza půdy měří využitelný draslík metodami extrakce velmi podobnými ve všech laboratořích. Výklad se provádí vyhodnocením analyzovaného draslíku v porovnání s optimem, které by mělo být v iontové formě alespoň 4 % CEC. Proto je nutné hodnotu CEC znát, aby bylo možno správně odhadnout obsah draslíku v půdě.

Tabulka citlivosti

Citlivost měření:
  • Velmi

  • Důkladně

  • Středně

K
Sugar Beet
Durum Wheat
pšenice
mrkev
Cereals (excepted wheat)
Chicory, endive
Cabbage
Oil Seed Rape
Squash, courgette
Fibre flax
vojtěška
Corn (silage)
Corn (grain)
meloun
Olives
Leek
Canned peas
Protein peas
Brambory
Grassland
Salad
soja
Tobacco
Tomatoes
Slunečnice

Tabulka citlivosti & Příznaky

Nedostatek draslíku hlavně postihuje starší listy, které žloutnou, hnědnou a vysychají od prostředka k okrajům.

Nadbytek & Potřeba

Příliš mnoho draslíku může ovlivnit kvalitu produkce (méně extrahovatelného cukru v cukrové řepě nebo méně sušiny v bramborách). Nadbytek draslíku může také znevýhodnit absorpci hořčíku. To je zvlášť významné na začátku sezóny, kdy to může v extrémním případě způsobit tetanickou chorobu trav. Nadměrné množství draslíku může také bránit absorpci železa a manganu, pokud tyto prvky nejsou dostupné v dostatečném množství.

Celkový draslík přítomný v půdě často pochází z magmatu (slída, živec draselný), ale je blokován v částicích jádra původního skalního podloží. Tento geologický draslík se jistě mění a uvolňuje, ale trvá to dlouho a z hlediska potřeb plodin je tento proces nedostatečný. Zdroje ve vodě rozpustného draslíku, který lze použít pro hnojení, jsou vzácnější, a hlavně se nacházejí ve dvou regionech světa: ve Východní Evropě a Severní Americe. Tato naleziště pocházejí ze dna starých solných jezer a moří, odkud se vypařila voda a které se pokrylo dalšími sedimenty, které zabránily jeho erozi. Tyto doly hlavně obsahují sylvinit, který je směsí různých ve vodě rozpustných solí jako je chlorid draselný, chlorid sodný a hořečnaté soli, které se separují a čistí procesem fyzické separace.
OBSAH V PŮDĚ
Racionální podklad není založen na absolutní hodnotě využitelného draslíku, ale na procentu kationtů K+ vzhledem k CEC. Za dostatečné je považováno množství 4%. čím vyšší CEC, tím vyšší hladina K.
KLIMA
Příznivé je střídání zvlhčování a vysychání. Na druhé straně dlouhá vlhká období nebo dlouhá období sucha mohou bránit draslíku obsaženého v jílovitých částicích v doplňování půdního roztoku.
pH
pH má menší, byť nepřímý vliv na kvalitu huminového komplexu a úroveň mikrobiální aktivity – čím větší mikrobiální aktivita, tím víc draslíku se mineralizuje a přechází do půdního roztoku.
ANTAGONISMUS
Interference s hořčíkem. Pořadí priority vazby iontů na komplex je Ca> Mg> K> Na