• Půdní struktura
    crop soil texture
    Upřednostňuje střední a těžké půdy
  • Min. teplota
    crop temperature icon
    Teplota vyšší než 0 °C
  • pH
    Ozimá pšenice crop pH value
    Snáší mírně kyselé až mírně zásadité půdy; optimální hodnota pH je v rozmezí 6,2–7,2
  • Dešťové srážky
    Ozimá pšenice crop rainfall value
    Minimálně 300–500 l/m²
  • Jarovizace
    Ozimá pšenice crop vernalisation
    30–60 dnů při teplotě 3-10°C
  • Hustota porostu
    crop density
    Obvykle mezi 220 a 450 zrny/m²
  • Hloubka setí
    crop seeding depth
    2-4 cm
Ozimá pšenice
Dnešní druhy produkce pšenice slouží pro výrobu krmiv, mouky, škrobu a bioethanolu. V souladu s tím se odrůdy pšenice klasifikují podle kvalitativních parametrů do různých tříd. Strategie používání hnojiva závisí také na tom, jakého cíle výroby má být dosaženo. Dusík zde hraje nejdůležitější úlohu. Pšenice upřednostňuje střední až těžké půdy při neutrální hodnotě pH. Lehké a písčité půdy mají na jaře sklon k rychlejšímu vysychání. Pšenice vyžaduje dostatečný přísun vody, takže sucho rychle vede k značným ztrátám výnosů.

Klíčové informace
  • Aplikace hnojiva NPK +S na podzim je dobrým základem
  • Hnojivo N+S má při tvorbě klasu příznivý účinek na výnos a obsah proteinů
  • Dusíkatá hnojiva na bázi dusičnanů jsou pro optimální růst nejvhodnější
  • Použití jednotky N-Pilot pro optimální přísun dusíku
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
OZIMÁ PŠENICE A JEJÍ NÁROKY PRO DOSAŽENÍ DOBRÉHO VÝNOSU
Normální doba výsevu je mezi začátkem a koncem října, často později. Hustota výsevu se podle podmínek místa, odrůdy, data výsevu a hustoty zrn pohybuje mezi 250–450 zrny na m².  Za těchto podmínek, dokonce i při očekávané intenzitě odnožování, se požadovaný počet vzrostlých stonků může pohybovat mezi 450–600 na m², u odrůd „typu klas“ (přednostně hlubší) a u druhů hustoty výsevu (přednostně vyšší).
Ačkoliv kořeny dokáží proniknout do hloubky 120 cm, pšenice vyžaduje minimálně 300–500 mm srážek ročně. Doplňkové zavlažování umožňuje ještě vyšší výnosy.
Pšenice má podle odrůdy své optimum teploty dané souhrnným teplem 18–22 °C, takže pšenici lze pěstovat téměř v každé oblasti. 

Ozimá pšenice related desktop image Ozimá pšenice related tablet image Ozimá pšenice related mobile image
Ozimá pšenice vyžaduje vyvážený přísun živin
Na základě podmínek před setím a přísunu živin ve formě fosforu, draslíku a hořčíku z půdy má smysl připravit plán hnojení. Mimořádně důležité je aplikovat správné množství živin podle definované strategie a věnovat pozornost správné době aplikace. Pšenice v závislosti na výnosu zbavuje půdu nerovnoměrného množství živin (viz tabulka). Množství živin ponechaných po sklizni na poli je značně pod úrovní výdeje. Aby se zachovala úrodnost půdy, je třeba vyčerpaná množství živin do půdy vrátit. To může být provedeno jak organickým, tak minerálním hnojivem nebo vyváženou kombinací obojího.
Spotřebovaná množství ozimou pšenicí

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

30

22

Velmi citlivé

P2O5

9

8.5

Citlivé

K2O

15

5

Mírně citlivé

MgO

2.5

1.9

Mírně citlivé

SO3

8

7

Citlivé

TE

Měď (Cu) (150 g/ha v granitových půdách) a mangan (Mn) (500 g/ha v humózních půdách)

Tabulka ukazuje jak příjem živin rostlinou, tak výdej na tunu úrody. Pšenice ji mimořádně citlivá vůči nedostatku dusíku; avšak důležitou úlohu při hnojení pšenice hraje také fosfor a síran. Příklad: Pšenice s cílem produkce 8 t/ha (14 % hrubého proteinu) absorbuje 240 kg N/ha. Za předpokladu průměrného doplňování dusíku z půdy (například 50 kg N/ha) a dodatečné dostupnosti dusíku pomocí luštěniny jako předplodiny (například 30 kg N/ha), je zapotřebí dodat hnojením 160 kg N/ha. Se sklizní pole opouští 176 kg N/ha.
Ozimá pšenice se obvykle hnojí ve třech termínech podle cíle produkce.

Ozimá pšenice related desktop image Ozimá pšenice related tablet image Ozimá pšenice related mobile image

První aplikace na jaře

První aplikace na jaře image

Druhá aplikace na jaře

Druhá aplikace na jaře image

Třetí aplikace

Třetí aplikace image

První aplikace na jaře

První dávka na jaře na začátku vegetace

První dávka hnojení na jaře je rozhodující pro rychlé a včasné zahájení růstu. Tato dávka je mimořádně důležitá pro odnožování a ovlivňuje vytváření klasů/m². Zejména po zimní přestávce je důležité zajistit fosfor, draslík a síru pro dobrý začátek vegetace Zvláštní pozornost je třeba věnovat formě dusíku. Za těchto podmínek je pohotově dostupný pouze dusičnanový dusík. Převod čpavku na dusičnan při teplotě půdy 5 °C trvá několik týdnů. To naopak znamená, že aplikovaný dusík by začal účinkovat příliš pozdě. Pokud je počasí příliš chladné, může se stát, že fosfor, který je obsažen v půdě, není ještě mobilizován. V takových situacích má velký význam aplikace NP hnojiv s vodorozpustným fosforem. Pokud z nějakých důvodů nebyla podzimní aplikace možná, je to správný čas na doplnění chybějících NPK hnojiv. V tomto případě pro první jarní aplikaci můžeme namísto dusíkatých hnojiv použít NPK hnojiva, ale je velmi důležitý obsah vodorozpustného fosfor a snadno dostupných (dusičnanový dusík) ostatních živin.

Najděte nejlepší hnojivo pro vaše podmínky pomocí Vyhledávače produktů.

Druhá aplikace na jaře

Dávka na začátku rašení

Druhá dávka se provádí v období od začátku klíčení do fáze 2 kolénka oziimé pšenice (EC 30–32). V této fázi dochází k vývoji klasu na stonku, a tato fáze je rozhodující pro vytvoření zrn v klasu. Hustší rostliny by se měly hnojit o něco později (EC 32). Pšenice tak má dostatek času na omezení odnoží kvůli nedostatku dusíku. Jsou-li rostliny příliš řídké, každý jednotlivý stonek se musí vyvinout do produktivního klasu. Zde je zapotřebí provést druhou dávku dříve (EC 30) tak, aby nedošlo ke ztrátě žádných odnoží. Od fáze EC 31 po fázi EC 39 pšenice každý den spotřebovává velká množství dusíku. (až 5 kg N/ha/den). Proto je nezbytné ve spojené první a druhé dávce zajistit dostatek dusíku (120–140 kg N/ha). Hustotu rostlin lze naopak nejlépe kontrolovat pomocí dusičnanového dusíku.

Najděte nejlepší hnojivo pro vaše podmínky pomocí Vyhledávače produktů.

Třetí aplikace

Dávka pro růst klasů

Poslední aplikace se provádí od vyrašení praporcového listu (EC 37) do vzniku klasu (EC 51). V této fázi má podávání dusíku značný dopad na hmotnost zrn a obsah proteinů. Poslední dávku dusíku lze provést způsobem na základě výnosu — hnojení je vyžadováno již ve fázi praporcového listu (EC 37–39). Krmná pšenice je v této fázi již pohnojená. Bylo-li aplikováno dostatečné množství dusíku v první a druhé dávce a úroveň výnosu není vysoká, u krmné pšenice nemusí být aplikovaná třetí dávka. Dávka při vzniku klasu však může být založena na kvalitě – zde se provádí hnojení při vzniku klasů (EC 49–51) nebo ještě později. V tomto případě se neovlivňuje výnos, ale spíše obsah proteinů. Kvalitní pšenice je v této fázi pohnojena. Všechna přímá dusíkatá hnojiva mohou být v podstatě použita jako zdroje dusíku (NAC 27 N, UREA 46 N); současné výsledky testů však ukazují vyšší obsah proteinů, když se v této fázi použije hnojivo N+S. Samozřejmě, v suchých oblastech, pokud je jaro extrémně suché bez srážek, můžeme přeskočit třetí aplikaci, nebo aplikovat jen velmi malé množství.

Najděte nejlepší hnojivo pro vaše podmínky pomocí Vyhledávače produktů.