• Půdní struktura
    crop soil texture
    Humózní, jílovitá půda bohatá na živiny, bez podmáčení
  • Min. teplota
    crop temperature icon
    Ztráty úrody při pozdních mrazech, především v květu
  • pH
    Třešně a višně crop pH value
    Optimální hodnota pH je v rozmezí 5,5–6,5
  • Dešťové srážky
    Třešně a višně crop rainfall value
    Min. 400-500l/m2, pro ochranu a zvýšení úrody při častém zalévání
  • Jarovizace
    Třešně a višně crop vernalisation
    -
  • Hustota porostu
    crop density
    Podle formy a typu zavlažování, 1000–1250 stromů/ha Pro nízký kmen: vzdálenost mezi řadami: 4,0–4,5 m Vzdálenost v řadě: 2,0–2,5 m
  • Hloubka setí
    crop seeding depth
    -
Třešně a višně
Komerční pěstování třešní se od 70. let 20. století stejně jako u všech dalších druhů ovocných stromů dramaticky změnilo. Na rozdíl od do té doby dominantních stromů s velkou korunou a vysokým kmenem, které jsou náročné na údržbu, se dnešní komerční pěstování provádí pouze pomocí forem s nízkým kmenem. Proto se dnes na stejné ploše pěstuje 10krát až 20krát více stromů. Výška stromů je omezena, takže všechny práce lze provádět ručně bez použití žebříku. V případě plodů určených ke zpracování se sklizeň často provádí strojem.

Klíčové informace
  • Přechod z vysokého kmene na nízký od 70. let 20. století.
  • Hodnota pH v rozmezí 5,5–6,5
  • Používejte hnojivo neobsahující chloridy.
  • Důležité je hnojení pomocí CaO.
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
TŘEŠNĚ A VIŠNĚ
Třešně mají podobné požadavky na místo jako jabloně. Rostou dobře na půdách bohatých na živiny, které jsou dobře odvodňované, vlhké (avšak ne podmáčené). Z důvodu brzkého nasazení květů je třeba vyvarovat se pozdních mrazů. V oblastech bohatých na srážky se kvůli riziku rychlé změny objemu plodů doporučuje ochrana shora pomocí fólie. Komerční odrůdy se pěstují hlavně jako vřeteno na slabě rostoucím podnoži Většina odrůd není samosprašná a vyžaduje opylovače. Třešně nesou malé plody, které mají vysoký obsah cukru a pigmentu. Obvykle se sklízejí strojem.
Višně mají ve srovnání se sladkými třešněmi méně náročné požadavky na místo. Avšak studená a nepropustná půda může způsobovat předčasné padání plodů. Vzdálenost mezi stromy je menší, proto jsou vhodné také oblasti s hojnými letními srážkami. Višně jsou obvykle samosprašné. Protože višně se obvykle pěstují pro zpracovávání, sklizeň se většinou provádí strojem. Z tohoto důvodu jsou vhodné pouze odrůdy, které dokáží dobře snášet setřásání.

Třešně a višně related desktop image Třešně a višně related tablet image Třešně a višně related mobile image
Pro třešně je velmi důležitý přísun vápníku
Pro produkci neloupaných a vysoce kvalitních třešní má mimořádný význam dostatečný přísun vápníku (Ca). Ačkoliv se na jeden hektar spotřebují pouze 4 kg Ca, který se usazuje v dužině, zejména v buněčných stěnách, dokonce i menší nedostatek Ca vede k nestabilním buněčným stěnám a fyziologickým poruchám. Základní hnojení pomocí P, K, Mg, Ca a B se nejlépe provádí během období klidu (listopad – duben), na půdu bez sněhu, která není zmrzlá ani silně nasáklá vodou. Na začátku sezóny (březen – duben) se aplikuje přednostně také organický materiál. Hnojení je založeno na odčerpaném množství živin.
Odčerpané množství pro třešně

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

7

1.9

Citlivé

P2O5

3.5

0.5

Mírně citlivé

K2O

6.5

3

Citlivé

CaO

4.9

0.2

Velmi citlivé

MgO

1.5

0.1

Mírně citlivé

TE

Bór (B) v případě potřeby

V tabulce je uveden příjem a výdej na tunu sklizně třešní. Podle těchto údajů třešně vyžadují hlavně dusík, draslík a vápník. Příklad: Při sklizni třešní v množství 20 t/ha se odebere 140 kg N/ha. Odebere-li se určité množství dusíku z půdy (například 30 kg N/ha), je třeba pomocí hnojiva dodat 110 kg N/ha. 38kg N/ha bude ze sadu vydáno ve sklizené úrodě.
Výživové potřeby jabloní lze pokrýt 4 různými variantami hnojení:

1. Hnojení na půdu
Granulovaná hnojiva se aplikují pomocí rozmetadla hnojiv. Velkou výhodou této aplikační techniky je vysoká účinnost na dané ploše a univerzálně dostupná technologie.

2. Hnojení pásů stromů
Nejvhodnější pro hnojení je N v kapalné formě. Kapalné hnojivo se rozpustí v nádrži a lze jej aplikovat cíleně pomocí trysky pro stříkání herbicidů. Živiny jsou prostřednictvím této aplikace více zacíleny na stromy.

3. Fertigace
Fertigace znamená přidávání hnojiva pomocí vhodného zařízení do zavlažovací vody. Přidávání hnojiva do zavlažovací vody má tu výhodu, že živiny jsou aplikovány nepřetržitě a cíleným způsobem a dostávají se do blízkosti oblasti kořenů. Význam fertigace zvyšuje také rostoucí míra instalování kapkových závlahových systémů v sadech. 

4. Hnojení na list
V případě nadměrného množství květů nebo nezralých plodů mohou být nároky na živiny větší než případný příjem prostřednictvím kořenů. Určitá množství živin může být absorbována také prostřednictvím listů. Aplikace na list je vhodná pro co nejrychlejší kompenzaci akutního nedostatku. Kořeny nedokáží absorbovat veškeré potřebné živiny v požadovaném poměru (u některých půd nebo za určitých povětrnostních podmínek). V tomto okamžiku má smysl jedna nebo více aplikací hnojiv určených na list. Živiny, které nepřijdou na listy, mohou být také absorbovány prostřednictvím půdy.
.
Třešně a višně related desktop image Třešně a višně related tablet image Třešně a višně related mobile image

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem image

Hnojení vápníkem

Hnojení vápníkem image

Hnojení hořčíkem

Hnojení hořčíkem image

Hnojení dusíkem

Hnojení dusíkem se provádí ve 2–3 dávkách po začátku vegetace, krátce před nasazením květů až do poloviny/konce června. Stromy absorbují dusík převážně ve formě dusičnanů. Dusík ve formě dusičnanů (anionty) dokáže podporovat absorpci kationtů, jako například vápníku (Ca++), hořčíku (Mg++) a draslíku (K+). Dávky dusíku lze aplikovat zejména na pásy stromů a pouze příležitostně na postranní pásy. Pásy zelených stromů snižují riziko vyluhování živin. Je třeba uvést, že při používání hnojení pásů stromů by se N hnojivo nemělo koncentrovat více než dvojnásobně; s P, K a Mg lze celé množství koncentrovat na pás. Hnojení N lze velmi dobře provádět v kapalné formě (tryska na postřik herbicidy nebo prostřednictvím zavlažování). U nových stromů se hnojení provádí podle stavby stromů. Aplikace mezi polovinou a celým množstvím se na stromy, které plodí, provádí během vývojové fáze až do 4. roku po zasazení.

Hnojení vápníkem

V případě peckového ovoce plody s dostatečným přísunem Ca zůstávají v nabídce obchodů (po uskladnění) stabilní, protože vápník je důležitý pro pevnost buněčných stěn. U třešní může aplikace Ca omezit pukání plodů. Z důvodů lepší tolerance nemusí být u peckového ovoce aplikovány nejvyšší dávky, ale rozhodně se navíc k základnímu hnojivu doručují dvě až tři aplikace na nedozrálé plody.

Hnojení hořčíkem

Roční spotřeba u třešní dosahuje podle růstu a sklizně přibližně 30 kg MgO/ha. Listy spotřebovávají hlavní část, ale ta zůstává převážně v koloběhu živin. Příznivá forma hnojení půdy hořčíkem spočívá v používání vápence obsahujícího Mg v průběhu ochranného vápnění. Třešně a obzvláště jejich sladké odrůdy jsou klasifikovány jako vysoce citlivé vůči chloridům, a hnojení se nejlépe provádí pomocí hnojiv NPK na bázi síranu draselného se zvýšeným obsahem draslíku.