Hledám

hnojivo

obsahující

prvek

Na výživu

plodiny

Hledat
  • Půdní struktura
    Středně těžké půdy, bez podmáčení
  • Min. teplota
    Růst od teploty 4 °C
  • pH
    Snáší mírně kyselé až mírně zásadité půdy; optimální hodnota pH je v rozmezí 6,5–7,2
  • Dešťové srážky
    Min. 300–400 l/m2
  • Jarovizace
    40 dnů při teplotě 0–1 °C
  • Hustota porostu
    V závislosti na době a druhu Víceřadé 250–350 zrn/m2 Dvouřadé 300–375 zrn/m2
  • Hloubka setí
    2-4 cm
Ječmen ozimý
Ječmeny se dělí na odrůdy dvouřadé a víceřadé. Na místech s vysokým rizikem chorob mohou díky svým vlastnostem vyniknout hybridní odrůdy ječmene. Ozimý ječmen upřednostňuje středně těžké půdy s vhodným zavlažováním. Vzhledem k brzkému růstu a tvorby základu pro výnos, na podzim (50 %) a na začátku jara se pěstuje také na suchých místech, protože dokáže využít zimní vlhkost lépe než například pšenice.

Klíčové informace
  • Se zaoranou slámou: dávka 30 kg N/ha na podzim pomocí hnojiva NPK
  • Neutrální hodnota pH
  • Odrůdy dvouřadé: intenzivnější první dávka
  • Odrůdy víceřadé: intenzivnější dávka při rašení
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Nároky na výživu
Nároky na výživu
Hnojení
Hnojení
OZIMÝ JEČMEN – PLODINA S VYSOKÝMI NÁROKY
Setí ozimého ječmene je třeba provádět za sušších podmínek a na půdách, které nejsou poškozeny zhutněním. Reaguje velmi citlivě na okyselení půdy. Všechny příslušné plevele klíčí na podzim, takže se u ozimého ječmene provádíaplikace herbicidem většinou v tomto období.

Výsev se provádí mezi 15. zářím a 10. říjnem. Odrůdy víceřadé lépe snášejí pozdější termíny výsevu, mají menší velikost zrn a poradí si s horšími, klimaticky znevýhodněnými oblastmi. 
V případě dvouřadých odrůd se vysévá přibližně 320–350 zrn schopných vyklíčení/m² kolem 25. září, aby se dosáhlo hustoty 700–850 klasů/m². Méně než 300 zrn/m² vede u dvouřadých odrůd ke snížení výnosu. V případě víceřadých odrůd je dostatečná hustota 450–600 klasů/m², takže mohou být vysévány v množstvích 280–320 zrnech/m². Odrůdy víceřadé nahrazují velkou část výnosu dokonce prostřednictvím jediného klasu. Bujného podzimního vývoje se dosahuje pomocí odpovídajících množství dostupného dusíku. 

Ozimý ječmen potřebuje živiny již na podzim
Ozimý ječmen je obilovina s nejvyšším příjmem živin (přibližně 30 kg N) na podzim. Dostatek dusíku poskytne intenzivnější kypření půdy (pluhy, kultivátory) nebo předplodiny jako sója a další listnaté plodiny. Pokud takové podmínky chybějí nebo je-li v půdě přítomen nerozložený odpad ze sklizně(například z kukuřice), osvědčuje se na podzim příjem dusíku v množství 30 kg N/ha (přednostně prostřednictvím NPK). Obzvláště vhodné je použití statkových hnojiv před výsevem. Ozimý ječmen je velmi citlivý na nedostatek vápníku. Obzvláště na místech s nízkou hodnotou pH představuje optimální přípravu rychle účinná forma vápna – zahrnutého do fáze setí. Nároky ozimého ječmene na draslík a fosfor se ideálním způsobem zajišťují pomocí hnojiv NPK nebo PK již na podzim nebo prostřednictvím hnojiva s vysokým obsahem dusíku s několika živinami na začátku vegetace. Hnojení je založeno na odčerpaných množstvích.
Odčeroané množství ozimým ječmenem

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

18

15

Velmi citlivé

P2O5

7

6.5

Citlivé

K2O

12

5.5

Mírně citlivé

MgO

1.6

1.3

Mírně citlivé

SO3

3.5

2.9

Mírně citlivé

TE

Podle potřeby až do 500 g/ha manganu (Mn)

Tabulka ukazuje příjem a výdej na tunu sklizeného zrna ozimého ječmene. Ozimý ječmen vyžaduje hlavně dusík, fosfor a draslík. Příklad: Při sklizni ozimého ječmene v množství 8 t/ha se odebere 144 kg N/ha. Odebere-li se určité množství dusíku z půdy (například 30 kg N/ha), je třeba pomocí hnojiva dodat 110 kg N/ha. Prostřednictvím sklizně bude z pole odebráno 120 kg N/ha.
Dusík se dodává  ozimému ječmeni ve dvou, ale obvykle ve třech aplikacích na jaře, aby se zajistil požadovaný přísun potřebných živin a aby se zabránilo ztrátám dusíku nebo výnosu. Na některých místech může být zapotřebí již podzimní hnojení.

Ozimý ječmen vytváří základy budoucí sklizně velikostí odnožování na podzim. Toto je obzvláště důležité u dvouřadé odrůdy. Závisí na tom až 50 % pozdějšího výnosu zrna. Ječmen víceřadý dokáže kompenzovat jediný klas mnohem větším výnosem.

Parametry sklizně ozimého ječmene:
Klasy/m²
Zrna/klas
Hmotnost tisíce zrn (TGW)

Podzimní aplikace

První aplikace na jaře

Druhá aplikace na jaře

Třetí aplikace na jaře

Podzimní aplikace

Podzimní hnojení – výrazně závisí na předplodině

Ozimý ječmen potřebuje některé živiny již na podzim. Doplňování dusíku může být dostatečné z mineralizace půdy. Tuto potřebu dále doplňuje účinek předplodiny, jako jsou například sója nebo řepka olejka, nebo použití malých množství statkových hnojiv. Jestliže tyto zdroje doplňování neexistují, nebo když odpad ze sklizně předcházející plodiny musí být rozložený, může být výhodná malá aplikace hnojiva (30 kg N/ha). Pro požadovaný podzimní vývoj je intenzita setí méně důležitá než optimální datum setí, a příliš malý přísun dusíku není významný.

První aplikace na jaře

První dávka na jaře na začátku vegetace

První jarní dávka obvykle představuje nejdůležitější hnojení a měla by být provedena na jaře co nejdříve, aby se dosáhlo optimálního výnosu. Pokud se týká množství, odpovídá hodnotě 50–80 kg N/ha. V případě dvouřadých odrůd je tato dávka důležitější než v případě víceřadých odrůd, aby se maximalizovala hustota plodiny a počet stonků s klasy (typ hustoty plodiny). Obzvláště slabší rostliny se musí posílit příslušným hnojením. Pouze nadprůměrné rostliny s rychlím vývojem na jaře nebo víceřadé odrůdy opravňují k opožděnému nebo kvantitativně sníženému hnojení. Zejména u sladovnických odrůd ječmene je důraz kladen na tuto dávku, která je v tomto případě vyšší (70–90 kg N/ha).

Druhá aplikace na jaře

Dávka na začátku rašení

Velikost druhé dávky (40–60 kg N/ha) odpovídá první dávce. U víceřadých odrůd je vyšší, protože tvoří značnou část výnosu při vývoji jednotlivých klasů (kompenzace nebo typ s jednotlivými klasy). Hnojení se provádí přibližně čtyři týdny po první jarní aplikaci na začátku podélného růstu (začátek dlouhých dnů na konci března) v EC 30–31. V případě sladovnických odrůd ječmene je tato dávka omezena tak, aby obsah proteinů na konci nebyl zbytečně vysoký.

Třetí aplikace na jaře

Dávka ve fázi praporcového listu

Aby se optimalizovalo nalévání zrn a zlepšila syntéza proteinů, může být u víceřadého krmného ječmene obzvláště důležitá doplňková dávka 30–40 kg N. V případě sladovnického ječmene se tato aplikace hnojiva nesmí v žádném případě provádět; ohrozila by schopnost vaření piva kvůli vysokému obsahu proteinů.