Hledám

hnojivo

obsahující

prvek

Na výživu

plodiny

Hledat
  • Půdní struktura
    Hluboká, humózní jílovitá nebo jílovitopísčitá půda, bez podmáčení
  • Min. teplota
    Poškození kvůli zimním teplotám a pozdním mrazům; teplo ovlivňuje velikost plodů negativně
  • pH
    Ideální jsou slabě kyselé půdy s hodnotami pH v rozmezí 5,0–6,5
  • Dešťové srážky
    Min. 500 l/m2 s častým zaléváním
  • Jarovizace
    -
  • Hustota porostu

    Podle odrůdy, trvání pěstování a řádků na záhon V jednom řádku: 35000–45000 sazenic/ha

    Ve dvou řádcích: 50000–70000 sazenic/ha

  • Hloubka setí
    Krček kořenů mírně nad (čerstvé sazenice) nebo pod zemí (frigo sazenice)
Jahodník
Odrůdy jahod se dělí na takzvané jednouplodící „letní“ odrůdy a stáleplodící odrůdy („nezávislé na délce dne“). V případě stáleplodících odrůd rostliny mohou, pokud jsou světlo a teploty dostatečné, kvést po celý rok. Tak umožňují pěstování jahod po celý rok.

Klíčové informace
  • Vyšší nároky na dusík v prvním roce pro růst rostlin
  • Nejlepší absorpce živin v mírně kyselém prostředí
  • Použití hnojiva neobsahujícího chloridy nebo pouze s malým obsahem chloridů
  • Důležitý je přísun draslíku
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
JAHODY – SLADKÉ PLODY Z POLE
Pro pěstování jahod jsou dobré humózní, hluboké půdy. Je třeba se vyhnout místům, která jsou náchylná k podmáčení a existuje v nich riziko pozdních mrazů. Jahody by se neměly pěstovat po bramborách, rajčatech, vojtěšce, řepce olejné a na loukách (drátovec).

 U jahod existují 2 druhy materiálu pro pěstování:
- Čerstvé sazenice (s holými kořeny nebo kořenovým balem): vysazování: od poloviny července do poloviny srpna. Po zasazení mají velké nároky na přísun vody a musí se zavlažovat. Mírně nižší, ale raná úroda vysoké kvality. 
- Frigo sazenice se vyrývají od listopadu do ledna a potom se ukládají při teplotě -1,5 °C. Skládají se pouze z jádra, oddenku a kořenů (bez listů). Období pro vysazování: konec března – začátek června.
Jahody se na poli obvykle pěstují jako dvouletá plodina, protože potom se výskyt chorob značně zvyšuje.

Hnojení jahod se během těchto dvou let pěstování liší
Aby bylo možné určit nároky na hnojení, doporučuje se u všech plodin provést analýzu půdy, u jahod v hloubce 0–30 cm. V místech pěstování jahod existují 3minimální cílové hodnoty dusíku v době při zasazení, na jaře a po sklizni, pokud se v následujícím roce bude pěstovat jiná plodina. Cílová hodnota je ve všech 3 obdobích 60 kg N/ha. Protože jahody jsou velmi citlivé vůči solím, je třeba se vyvarovat hnojiv obsahujících chloridy, a mělo by se provést několik menších aplikací hnojiva. Vzhledem ke slabě kyselému prostředí je optimálně možný příjem stopových prvků, jako například železa (Fe) a manganu (Mn). Nároky na draslík jsou u jahod značně vysoké. Kromě výnosu je draslík také zodpovědný za chuť vzhledem k jeho vlivu na rovnováhu cukrů a kyselin v rostlině. Hnojení je založeno na přísunu z půdy a odčerpaného množství.
Odčerpané množství pro jahody

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

6

3

Velmi citlivé

P2O5

2.2

0.5

Citlivé

K2O

8.5

2.8

Mírně citlivé

MgO

1.2

0.6

Mírně citlivé

TE

Bór (B), železo (Fe) a mangan (Mn) prostřednictvím hnojení na list

Tabulka ukazuje příjem a výdej na tunu sklizených jahod. Podle těchto údajů jahody vyžadují hlavně dusík, draslík a vápník. Příklad: Při sklizni jahod v množství 20 t/ha se odebere 120 kg N/ha. Je-li určité množství doplněného N z půdy absorbováno (například 30 kg N/ha), je třeba pomocí hnojiva doplnit 90 kg N/ha. Prostřednictvím sklizně bude z půdy odčerpáno 60 kg N/ha.
Vegetativní fázi určuje dusík

Jahody mají během růstu a vytváření plodů zvýšené nároky na dusík. Upřednostňují dusičnan amonný, který se absorbuje obzvláště během vegetativní fáze. V případě vysokých teplot nebo nízké hodnoty pH rostlina preferuje dusičnan. Dostatečný přísun je pro dobrou úrodu nezbytný, ale nadměrný přísun dusičnanu způsobuje problémy, jako například přízemní výhonky, zvýšenou náchylnost k chorobám nebo zvýšenou citlivost vůči chladu. Dusík je třeba vždy zajistit ve formě aplikace do vrchní vrstvy půdy, zatímco fosfor, draslík a hořčík lze používat pro základní hnojení. Řádkové hnojení je pro aplikaci dusíku optimální, obzvláště v případě velkých rozestupů mezi řádky.

Fosfor je důležitý pro dobrý růst kořenů 
Aby se růst kořenů stimuloval co nejlepším způsobem, je před zasazením výhodné zapravení fosforu, buď v kombinaci s draslíkem, nebo jako hnojivo NPK. Dostatečný přísun fosforu navíc pozitivně ovlivňuje chování při nasazování květů.

Draslík a stres
Draslík je důležitý pro zrání a barvu plodů a jeho dostatečný přísun slouží k omezování symptomů stresu vyvolaného suchem a chladem.

Vápník zvyšuje kvalitu plodů
Pravidelné aplikace vápníku (Ca) se doporučují, obzvláště na písčitých půdách. Vápník je zodpovědný za výstavbu buněčných stěn, a tím také za větší pevnost plodů. Podobně je vápník nezbytný pro optimální odolnost vůči toxicitě sodíku a sníženou náchylnost k šedé plísni. Nedostatek vápníku zkracuje životnost jahodových rostlin. Po této době podporuje strukturu půdy dostatečný přísun vápna; jahody jsou velmi citlivé na zhutnění a podmáčení.

Hořčík a stopové prvky pro lepší trvanlivost
Dostatečný přísun hořčíku (Mg) je důležitý pro tvorbu chlorofylu potřebného pro fotosyntézu podobně jako u mědi (Cu). Hořčík a měď také podporují skladovatelnost plodů.

První aplikace

Druhá aplikace

Fertigace

První aplikace

Základní živiny před zasazením

Aby se stimuloval růst kořenů a pokryly se základní nároky na živiny, doporučuje se podat část dusíku i dávky fosforu, draslíku a hořčíku prostřednictvím hnojiva NPK ještě před zasazením.

Druhá aplikace

Přísun dusíku během fáze růstu

Pro pokrytí potřebného celkového množství dusíku několik týdnů po zasazení se nezbytné množství dusíku zajišťuje formou aplikace do vrchní vrstvy půdy. Obzvláště v případě stáleplodících odrůd musí být dusík podávaný rostlinám ihned k dispozici. V tomto případě jsou zvoleným prostředkem dusíkatá hnojiva na bázi dusičnanů (NAC 27 N). Stopové prvky se aplikují v kapalné formě, obvykle se kombinují s opatřeními pro ochranu rostlin.

Fertigace

Fertigace – hnojení prostřednictvím zavlažování jako alternativa

Protože jahody se snadno dehydratují, což vede ke značným ztrátám výnosů a kvality, jahody se velmi často zavlažují. V případě nepřetržitého zavlažování je prostřednictvím zavlažování také možný spojitý přísun živin upravený podle stavu vývoje rostliny. Protože jahodám se nejlépe daří v roztoku zeminy s obsahem solí 0,4–0,6 mS/cm, obsah solí v roztoku hnojiva by neměl být vyšší než 1,25 mS/cm. Zakrytím slámou nebo vrstvou z mulčování lze nároky na vodu se zavlažováním i bez něho snížit. Do fotosyntézy a metabolismu bílkovin je zapojeno jak železo (Fe), tak mangan (Mn). Bór (B) je důležitý pro plodnost pylu. Tyto stopové prvky lze přidávat v průběhu fertigace.