Hledám

hnojivo

obsahující

prvek

Na výživu

plodiny

Hledat
  • Půdní struktura
    Středně těžké půdy, bez podmáčení
  • Min. teplota
    Klíčí od teploty 8 °C, optimální je teplota 12 °C a vyšší
  • pH
    Snáší mírně kyselé až mírně zásadité půdy; optimální hodnota pH je 7,0
  • Dešťové srážky
    Min. 300 l/m²
  • Jarovizace
    -
  • Hustota porostu
    Podle odrůdy 9–11 semen/m²
  • Hloubka setí
    3-6cm
Kukuřice setá na siláž
Silážní kukuřice preferuje půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem organických látek. Vzhledem k odstraňování celých rostlin je v rámci provozního cyklu naprosto nezbytná kompenzace. Stejně jako kukuřice pěstovaná na zrno i silážní kukuřice potřebuje dobře provzdušňované půdy a reaguje citlivě na zhutnění a strukturní problémy v půdě. Výhodná je příslušná kořenová hmota a tím i rozvolňovací funkce meziplodiny. 
Kukuřice je relativně nenáročná na přísun vody vzhledem k výnosu, ale jako rostlina C4 pro své vysoké výnosy potřebuje velké množství tepla a živin.
Aby bylo možné najít správnou odrůdu kukuřice pro každé jednotlivé místo a příslušné podmínky dozrávání, je k dispozici široké spektrum odrůd. Chování těchto odrůd při dozrávání se označuje indexem zralosti, který se pohybuje od FAO 200 do FAO 400 a výše.
Silážní kukuřice je vhodná také pro vyšší nadmořské výšky, a proto na ni lze narazit téměř ve všech zemědělských oblastech. 
Klíčové informace
  • Respektujte citlivost na poměr fosfor–draslík
  • Hnojení podloží fosforem na studených půdách
  • Před pěstováním půdu pohnojte močovinou, která představuje aplikaci dusíku
  • Opoždění sklizně z důvodu příliš pozdní druhé aplikace dusíku
Všeobecné informace
Všeobecné informace
Potřeba živin
Potřeba živin
Hnojení
Hnojení
KUKUŘICE – ŠIROCE VYUŽITELNÁ A PRODUKTIVNÍ
Silážní kukuřice se obvykle používá pro krmné účely. Tato rostlina navíc představuje v bioplynových zařízeních surovinu s maximální výtěžností plynu.
Bez ohledu na recyklaci se velká část celé rostliny vždy rozseká a silážuje. Správná doba sklizně s vysokým obsahem cukru a škrobu má pozitivní účinek na kvalitu siláže. 
Kukuřice na siláž se zpracovává stejně snadno, jako kukuřice pěstovaná na zrno. Po zasetí přibližně 9–11 semen na m² po jednotlivých zrnech se použije herbicid pro kukuřici, buď před vyklíčením nebo po něm, a to až do fáze 6 listů. 
Obzvláště při střídání plodiny s pastvinami a pěstováním píce může zvýšený výskyt drátovci vyvolat zvýšené riziko škůdců. Zde pomáhá použití účinných insekticidních prostředků nebo zapravení granulí před setím.
V případě vysokého zastoupení kukuřice při střídání plodin je třeba uvést především zavíječe kukuřičného a bázlivce kukuřičného. Sněť obilná napadající klasy hraje důležitou roli jako houbová choroba, podle odrůdy a povětrnostních podmínek.
Na kukuřici se snadno přenášejí plísňové choroby z předcházejících plodin. Tyto infekce jsou detekovány po sklizni podle hodnot mykotoxinu. Na výsledky mají významný vliv malé zastoupení kukuřice při střídání plodin, žádné nadměrné jednostranné hnojení dusíkem a používání méně citlivých odrůd. Fungicidy pro kukuřici se v současné době používají pouze při množení.


Hnojení kukuřice: důležité je správné množství N, P a K
Silážní kukuřice má stejně jako všechny kořenové plodiny vysoké nároky na dusík i vysoké nároky na přísun fosforu a draslíku. Fosfor je pro rostliny kukuřice často špatně dostupný, obzvláště za vlhkých a studených podmínek, ale také za velmi suchých podmínek, nebo když je půda ulehlá. V rané fázi je kořenový systém kukuřice stále ještě nedostatečně vyvinutý. Nedostatek fosforu vyvolává zvýšený obsah anthokyaninu v listech a stoncích, který se často projevuje jako červené nebo fialové zbarvení. Statková hnojiva s vysokým obsahem dusíku a draslíku vyžadují zvláštní pozornost, pokud se týká rovnováhy fosforu. Draslík při hnojení kukuřice upravuje příjem vody a reguluje funkci průduchů. Draslík navíc ovlivňuje asimilaci do zrn. Část nároků kukuřice na živiny je v rámci koloběhu živin pokryta pomocí statkových hnojiv nebo recyklací zbytků z fermentace z bioplynových zařízení. Avšak vzhledem k tomu, že se sklízí celá rostlina, odstraňuje se také celé množství dodávaných živin, a proto je třeba při určování strategie hnojení postupovat odlišným způsobem než při pěstování kukuřice na zrno. Draslík se má aplikovat s fosforem a dusíkem jako komplexní hnojivo před pěstováním nebo používat jako doplněk statkových hnojiv.
Spotřebovaná a vydaná množství u silážní kukuřice

Element

Příjem

jednotka/t produkce

Odstranění

jednotka/t produkce

Citlivost na nedostatek

N

12

12

Velmi citlivé

P2O5

4.2

4.2

Velmi citlivé

K2O

12

12

Citlivé

MgO

1.9

1.9

Mírně citlivé

SO3

2.2

2.2

Mírně citlivé

TE

Zinek (Zn) od fáze 6 listů, bór (B) podporuje oplodnění

Tabulka ukazuje příjem a výdej na tunu suché hmoty sklizené silážní kukuřice. Silážní kukuřice proto vyžaduje zejména dusík, fosfor a draslík. Také musí být v příslušných množstvích přítomny síra a hořčík. Příklad: Při výnosu silážní kukuřice 20 t/ha se odebere 240 kg N/ha. Za předpokladu, že se určité množství N se doplní z půdy (například 40 kg N/ha) a 20 kg N/ha z luštěninové meziplodiny, je ještě třeba doplnit prostřednictvím hnojiva 180 kg N/ha. Protože se sklízí celá rostlina, těchto 240 kg/ha bude z pole odstraněno.
DOPORUČENÍ PRO SPRÁVNÉ HNOJIVO PRO SILÁŽNÍ KUKUŘICI
Silážní kukuřice vyžaduje živiny v koncentrované formě, obzvláště v první fázi vývoje rostlin. Následně je většina živin pouze redistribuována v rámci rostliny nebo použita pro příjem vody (draslík).

Většina hnojení se provádí před výsevem
Celkové množství živin požadovaných pro kukuřici lze aplikovat před pěstováním. Největší potřeba živin nastává v první fázi růstu a ukázalo se, že vícenásobné aplikace nevedou k vyšší výtěžnosti. Hnojiva obsahující fosfor a draslík se také nejlépe aplikují před výsevem nebo přímo během výsevu. Statková hnojiva se zapravují do půdy před setím. Příliš opožděná aplikace minerálního dusíku zvyšuje riziko spálení listů a zpoždění dozrávání kvůli opožděnému účinku. Při používání močoviny i statkových hnojiv je třeba očekávat ztráty plynného dusíku, pokud tato hnojiva nejsou zapravena do půdy ihned po aplikaci.
Při očekáváních vysokých výnosů, a proto i vysokých nároků na přísun dusíku v kukuřici, ale i na lehkých půdách (riziko vyloužení N!) je vhodná vícenásobná aplikace dusíku. Jedna třetina plánovaného množství dusíku se aplikuje nejpozději ve fázi 2 až 4 listů. Aplikování později než v této fázi zvyšuje riziko spálení listů a opožděného zrání. Výsledkem je vyšší obsah vlhkosti v zrnech.

Hnojení podloží ve formě hnojiva NP je výhodné z hlediska výnosu, obzvláště na těžkých půdách, na studených místech a na půdách s nízkým obsahem fosforu, protože malé kořínky mohou být vyživovány přímo z pásu hnojiva. Přechodný nedostatek fosforu v rané fázi vývoje lze vyřešit velmi dobře prostřednictvím koncentrovaného kapalného hnojiva s obsahem P nebo vodorozpustných solí živin. 

Před setím kukuřice na siláž nebo dokonce ještě na podzim lze provést vápnění. Maximální množství CaO by mělo být 1500 kg/ha – přednostně ve formě uhličitanu vápenatého tak, aby nedošlo k imobilizaci bóru; toto množství by se nemělo překračovat.

Parametry sklizně silážní kukuřice:
Počet rostlin/m²
Výtěžek čerstvé hmoty na rostlinu
Obsah sušiny v %.

Sklizeň kukuřice je výsledkem optimálního rozdělení přibližně 9–11 rostlin na m² se silnými, stabilními a dlouhými stonky. Avšak pro vysokou hustotu energie ve sklízené základní hmotě je obzvláště důležitý silný a zdravý klas silážní kukuřice. 

První aplikace 

Druhá aplikace 

První aplikace 

Jediná dávka pokrývající celkové nároky na živiny pro optimální hnojení kukuřice

Kukuřice potřebuje živiny v první fázi růstu až do nasazení květů. Pro dobrou úrodu je proto optimální hnojení před setím. Pomocí vhodného složení hnojiva NPK lze dodat všechny potřebné živiny při jediné aplikaci. Hnojení kukuřice dusíkem je podle následného přísunu z půdy založeno na výdeji, který odpovídá přibližně 160–180 kg N/ha. Je důležité používat vodorozpustné hlavní živiny – od fáze 6 listů dále začíná mohutný každodenní růst hmoty, který je spojen s vysokými úrovněmi příjmu živin v množství několik kg/ha za den. Důraz na hnojení kukuřice fosforem zajišťuje při používání statkových hnojiv a zbytků z výroby bioplynu požadované výnosy.

Druhá aplikace 

Konečné hnojení ve fázi 2 až 4 listů

Při očekávání vysokého výnosu, a proto i vyšších nárocích na přísun N, ale i v případě lehkých půd, je hnojení dusíkem rozděleno na 2 aplikace, aby se zabránilo ztrátám vyluhováním. V tomto případě by měla být přidána pouze jedna třetina celkového množství dusíku jako rychle působící aplikace dusíku ve formě dusičnanů ve fázi 2 až 4 listů. Pozdější hnojení nepřináší žádnou výhodu pro sklizeň, ale představuje riziko spálení listů a opožděného dozrávání.