Hnojení řepky: Kolik dusíku je nezbytně nutné?

Franz Schachner v rámci pokusů prověřoval optimální strategii hnojení u řepky ozimé

I při dobrých podmínkách růstu s vysokými přijímanými dávkami dusíku na podzim a v zimě přináší zvýšené množství dusíku na jaře vyšší výnos.

Během loňské mírné zimy se růst většiny porostů  řepky téměř nepřerušil. Porosty, které nebyly nebo byly jen nedostatečně zakráceny, začaly již na jaře vyhánět do délky. V důsledku dlouhého vegetačního období rostliny již přes zimu přijaly velké množství živin, takže na špatně zásobených stanovištích byly zaznamenány projevy citelného nedostatku dusíku. Pokud k takovéto situaci dojde, je důležité na to reagovat jarním hnojením na počátku vegetace a přihnojováním s důrazem na dusík tak řepkovému porostu pomoci k rychlému nastartování růstu. Pokusy z minulých let ukázaly, že jarní hnojení NPK hnojivem (COMPLEX 20/8/8+3MgO+4S, COMPLEX 16/10/10+3MgO+5S) obsahujícím síru s vyšším podílem dusíku přineslo v průměru o 300 kg/ha vyšší výnos ve srovnání s čistým dusíkem. Při aktuálně vysokých cenách řepky je tato forma přihnojování ještě rentabilní a nadto udržuje úrodnost půdy.

Vedle základních a přídavných živin hraje nejdůležitější roli ve výši výnosů  dusík, který je motorem růstu. Optimální dávka dusíku k řepce kolísá v závislosti na stanovišti a je závislá na plánovaném výnosu. V zemědělském podniku Schachner v Burgkirchenu (Horní Rakousko) bylo pokusy zvyšování dávky dusíku prověřována na odrůdě hybridní řepky dávka hnojení dusíku, která přinese nejvyšší výnos řepky.

Vedle varianty bez hnojení, která byla stanovena jako výchozí hodnota pro srovnání, byly stupňovány dávky dusíku od 80 kg N/ha, 150 kg N/ha (80 + 70) až na 200 kg N/ha (100 + 100). Na jaře se pak přihnojovalo produktem COMPLEX (16/10/10+3MgO+5S), další přihnojování k výhonům se pak provádělo produktem NAC 27 N.

Pokus s vyššími dávkami dusíku, zemědělský podnik Schachner, Burgkirchen: Vysoké výnosy vyžadují odpovídající hnojení dusíkem

Výsledky pokusů

Na základě dlouhého vegetačního období tak ani suché počasí na jaře od poloviny března do začátku května téměř neovlivnilo  výnosy v hornorakouském Innviertelu. O tom, že půda v zemědělském podniku Schachner je v dobrém stavu, svědčí i úroveň výnosů s nehnojenou variantou s výnosem cca 3 t/ha. Další přidávání dusíku se pak zřetelně odráželo v navýšení výnosů: další 50 kg N ze 150 kg na 200 kg N/ha s sebou neslo značné navýšení výnosu  o 0,5 t/ha. Konkrétně varianta intenzivního hnojení 200 kg N/ha se ukázala jako varianta s nejvyšším výnosem řepky.

Franz Schachner vede zemědělský podnik bez chovu hospodářský zvířat o rozloze 37 ha zemědělské plochy. Vedle množení pšenice a  ječmene se vedoucí tohoto zemědělského podniku již po několik let zabývá pokusy s různými odrůdami řepky a v souvislosti s tím i optimální péčí o porosty. V neposlední řadě mu pak jako řediteli lisovny olejů „Inn-Öl“ v blízkém Miningu leží na srdci i výroba rostlinného oleje z řepky: „…Množství oleje, které se lze z řepky vyrobit, představuje zhruba třetinu výnosu (1000 litrů oleje při 3000 kg řepky), zbytek pak tvoří vysoce hodnotné krmivo s vysokým obsahem bílkovin. Vhodným hnojením se tedy stejnou měrou zvyšuje nejen výnos řepky, ale i výroba oleje na hektar“.

Pan Schachner přitom klade obzvláštní důraz na řádnou péči o porosty: „Základním kamenem pro dobrou produkci řepky je vedle dostatečného přísunu vápníku i optimální přísun živin. Proto se řepka hnojí již na  podzim cca 40 až 50 kg čistého dusíku. Jakmile začnou být pole sjízdná, začneme jarní hnojení NPK hnojivem - dávkou cca 80 kg čistého dusíku, čímž zajistíme i dostatečný přísun síry. Zbytek následuje ještě před tvorbou stébla formou ledku amonného s vápencem.“