Při pěstování potravinářské pšenice hraje pozdní hnojení důležitou roli. Kdo hnojí méně, riskuje nižší obsah bílkovin v zrnu.

Dávka pozdního hnojení dusíkem se každým rokem liší. Velkou roli přitom hrají předplodiny a případné přidávání umělých hnojiv. Vodítko pro stanovení první dávky hnojiva na jaře nám při tom poskytují metody měření jako například metoda Nmin. N-Tester pak slouží jako pomůcka při dimenzování hnojení k odnožování a metání. Tato metoda umožňuje cílené dávkování dusíku, protože měření bezprostředně odráží zásobování rostliny dusíkem. Pokusy v hnojení ukazují, že měření N-Testerem sice doporučí jen absolutně nezbytné množství dusíku, při jeho správném rozdělení je však možno zajistit uspokojivý výnos i kvalitu.

Zvyšující se náklady na dusík snižují optimální množství dusíku jen v malé míře (Zdroj: Incona, 150 Pokusy, 1996-2007)

Pro zemědělce představuje hodnota „N-Optimum“ určitou orientaci. Pro stanovení hodnoty „N-Optimum“ se používají pokusy zvyšování dusíku, kterými se zjišťuje křivka čistého výnosu. Čistý výnos se zvyšuje s rostoucím množstvím dusíku až do dosažení maxima. Množství dusíku, při kterém křivka dosáhne tohoto nejvyššího bodu, pak představuje „N-Optimum“. Rostoucí ceny dusíku a klesající ceny obilí pak posunují optimální hodnotu hnojení směrem k co nejnižšímu vynaloženému množství.

Z více než 150 pokusů zvyšování dávek dusíku v Německu, prováděných v letech 1996 až 2007 byla vypočítána křivka čistého výnosu, ze které se odvozuje optimální dávka hnojení. Pokud stoupne cena za ledek amonný s vápencem (KAS) z 270 na 475 €/t, sníží se optimální dávka hnojení při předpokládané ceně za pšenici 150 €/t  o 26 kg N/ha . Snížení výnosu z důvodu rostoucí ceny dusíku v tomto případě činí 110 €/ha (Graf 1).
Pokud se změní cena za pšenici, je dopad na čistý výnos na hektar ještě citelnější, než důsledek zvýšené ceny za dusík.

Cena pšenice podstatnou měrou ovlivňuje výnos – vliv na optimální množství dusíku je zde poměrné malý (Zdroj: Incona, 150 Pokusy, 1996-2007)

Při ceně KAS ve výši 405 €/t činí maximální čistý výnos 980 €/ha, pokud je cena pšenice 150 €/t. Pokud je cena pšenice na 250 €/t, stoupne čistý výnos při stejné ceně KAS na 1780 €/ha. Graf 2 ukazuje, že se přitom zvýšila optimální dávka hnojení o 20 kg N/ha.

 Z obou grafů vychází, že cena pšenice určuje výnos. Optimální dávka hnojení kolísá na znázorněných situacích pouze v rozmezí mezi 20 až 30 kg N/ha. Velké snížení dusíku tedy není ani za nejrůznějších podmínek smysluplné.

Pokud se množství dusíku na hektar v důsledku zvýšených nákladů na hnojení sníží, je nutno při potravinářské výrobě obilí zpravidla počítat s nižším obsahem bílkovin v zrnu. Nedostatečná kvalita má pak za následek další snížení ceny pšenice. Velikost ušlého zisku na hektar většinou převyšuje uspořené náklady na hnojiva.